True love

26. července 2016 v 20:40 |  Témata


Říká se, že pravá láska nikdy neskončí. Že až člověk potká toho pravého, skončí s ním až do konce svých dnů. Že sice všechny dny nemusí být bez hádek a problémů, ale že se ti dva budou milovat i přes všechny problémy a rozdíly. Je to vážně tak? Skutečně na každého někde čeká ten pravý, který nebude problémy zvětšovat, ba naopak každý problém pomůže vyřešit a naplní všední dny klidem a pohodou? 7 439 029 695 - přesně tolik lidí žilo na planetě Zemi v okamžiku, kdy jsem si toto číslo googlila. Jaká je tedy pravděpodobnost, že toho pravého potkáme? Sice mě pravděpodobnost bavila, ale počítat se mi to nechce - proto to jde zobecnit na "hodně malá". Co tedy dělat? Zkoušet to pokus/omyl a věřit, že ten pravý se prostě objeví?


V myšlenkách jsem se dostala až ke svému okolí a vlastním zkušenostem a pro mě docela zásadní otázce. Co je to láska? Každý o ní mluví, každý ji svým způsobem zná, ale taky ji každý definuje jinak. "Láska je pojmenování pro silnou emoci či vztah vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonnost k subjektu lásky." - takhle to definuje Wikipedie. Ale jak je to v reálném životě? Je vztah vždy založený na lásce, nebo jde i o něco jiného?

Na přednášce o hormonální antikoncepci odborníci vysvětlovali, že jsou dva druhy vztahů - vztah na základě společných zájmů a vlastností a vztah na základě fyzické přitažlivosti. Toto rozdělení docela nabízí otázku - který ze vztahů si tedy vybrat? Odborníci v tom měli docela jasno - pokud chcete mít "úžasné" děti, je lepší volit na základě fyzické přitažlivosti, pokud chcete mít šťastný a spokojený vztah, dejte na společné zájmy. Je to rozhodnutí tak jednoduché? Ve filmech je to jednoduché - hlavní hrdina je prostě dokonalý, ať už to v danou chvíli znamená cokoliv. Jenže v reálu není nikdo dokonalý. Podle čeho teda poznat lásku?


Vezměme v potaz, že se objevil vhodný kandidát na toho pravého. Čas s ním vám příjemně utíká, nenudíte se, protože máte společné zájmy, a dovedete si ho představit ve vaší posteli. Je to ale láska nebo "pouhá" zamilovanost? Jak se to pozná? Existuje vůbec láska, nebo pak zamilovanost plynule přejde do přátelství spojeného se žárlivostí, sexuální intimitou a společným životem? Končí hodně vztahů, protože zamilovanost vyprchá a nepřijde láska?


Myslím si, že láska je vlastně souhrn toho všeho - od porozumění a stejné názory v zásadních věcech přes zájmy až k přitažlivosti - a aby to nebylo na dlouho (to vyjmenovávání), začalo se tomu říkat láska. Mohu se tedy vrátit ke své počáteční otázce - existuje pravá láska? Ten jediný "pravý"? Ve svém nitru na to věřím a spoléhám na to (po nevydařených vztazích), ale je tu reálná šance, že se nikdo nenarodí jako "pravý", ale že se jím až stane. Co je k tomu potřeba? Tolerance, pochopení a snaha! No a pak spousta a spousta dalších faktorů, které z "lásky" udělají pravou lásku.

Co vy, mí milí čtenáři, věříte v pravou lásku? Jste šťastně zadaní? Jsem zvědavá na vaše komentáře ♥

 


Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 26. července 2016 v 22:50 | Reagovat

:(
blbá láska

2 Vee Vee | E-mail | Web | 26. července 2016 v 23:01 | Reagovat

Já zírám. Opravdu jediný článek, který má opravdu smysl, zamyšlení, citů a tolik výstižností.
Klobouk dolů!

3 Kvinna Kvinna | Web | 27. července 2016 v 1:20 | Reagovat

Na pravou lásku stoprocentně věřím. Zadaná nejsem, na to jsem podle mého úsudku ještě moc mladá, ale zamilovaná? To nejspíš ano. Podle mě zamilovanost a láska nejsou dvě rozdílné věci. Zamilovanost je takové první stádium lásky. Zamilovat se je snadné, ale mnoho lidí neuvažuje nad tím, jestli si s dotyčným budou rozumět i po tom, co zjistí, že je naprostý vůl.
Souhlasím s Tebou, že ve vztahu je důležitá fyzická přitažlivost i společné zájmy. Protože, upřímně, přitažlivost nemusí vydržet věčně a k čemu je být vdaná za někoho, s kým si ani nemáme co říct?

4 steel32 steel32 | Web | 27. července 2016 v 9:09 | Reagovat

tohle je docela k zamyšlení, já nevím, dřív jsem definovala lásku, jakože neexistuje, že je to prostě jenom nějakej pocit, co máš :D
ale myslím, že určitá šance, že potkáme toho pravýho tu je, přece z těch x lidí na světě, to nemůže být jenom jeden :D
a určitě to chce čas, páč jinak je to ta zamilovanost, která se dá s láskou lehce splíst :D
ale souhlasím, že by to mělo obsahovat jak společný zájmy, porozumění a tak, i tu přitažlivost :DD není to lehký no :/ :D

5 Eliss Eliss | Web | 27. července 2016 v 12:43 | Reagovat

Nejhorší je že láska je slepá, člověk si nechce připustit chyby těch druhých...

6 Simix Simix | Web | 27. července 2016 v 14:52 | Reagovat

~Čaué~
Říká se, že láska časem opadne, tak kdo ví. Možná jak u koho :)
Já se vždy obávala a možná trochu obávám, že toho pravého nenajdu. Že nebudu s nějakým správným až do konce svých dnů. TeĎ kluka mám, jsem spokojená, ale známý a příbuzní si myslí, že mám na víc.
Ale tak ostatní... říká se, že nezáleží na to, co si myslí a říkají ostatní. Horší je, když je to někdo z rodiny a dost to třeba ovlivńuje.

7 penny-and-books penny-and-books | Web | 27. července 2016 v 14:56 | Reagovat

Hodně smutné, ale pravdivé... Svět už není tak jednoduchý, jak býval a tohle je bohužel jeho součástí.. Všichni všechno komplikují místo toho, aby si každý hleděl svého a dělal, co chce..

8 Claire Claire | Web | 27. července 2016 v 17:14 | Reagovat

Vše důležité jsi už vlastně napsala ty. V pravou lásku věřím. Nebo je to spíš tak, že doufám. Zadaná nejsem, protože ne všichni máme to štěstí být s tím, koho milujeme. Podle wikipedie je to lehké jako facka. Wikipedii stačila jedna věta aby definovala lásku a přitom mě by vět nestačilo ani milion.

9 Claire Claire | Web | 27. července 2016 v 17:15 | Reagovat

* mně by vět nestačilo ani milion.

Pardon.

10 Elis Elis | Web | 27. července 2016 v 17:20 | Reagovat

Láska je nedefinovatelná, každý ji prožívá jinak, ale to není důležité, hlavně že láska existuje, u když je to někdy složité a dá nám zabrat, máme za ni děkovat, život bez ní je prázdný a promarněný...

11 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 27. července 2016 v 19:41 | Reagovat

Pro pána krále, nemohla jsem se tohoto momentu, kdy budu číst článek od tebe, dočkat! :-) Neskutečný!

Hodně krát jsem přemýšlela (a stále přemýšlím), zda vůbec toho pravého někdy najdu... i přesto, že je na světě tolik lidí, tomu moc nevěřím. Chci znát tu lásku, o které tu mluvíš. tolerance, snaha, pochopení, zábava, komunikace a všechno.. tohle je ta dokonalost, kterou má uvnitř sebe každý! :-) Doufám, že jednou najdeme toho "pravého"... věřím v to. Jen tomu musíme nechat volný průběh, protože se říká, že takovéhle věci, přicházejí neočekávaně :-)

12 Adéla Adéla | Web | 27. července 2016 v 20:35 | Reagovat

Já ti nevím, lásku jsem asi nikdy neprožila (až na svou matku a sestru, které samozřejmě miluju, a jsou to jediní lidé u kterých to mohu prohlásit), vždy byl vztah s mužem založen spíše na fyzické přitažlivosti a mě to po nějaké době (cca 4 měsíce) přestalo bavit a i během té doby jsem byla schopná být i s jiným mužem (a to jsem jinak naprosto věrný člověk). Takže já jsem si sama sobě vyvrátila, že existuje pravá láska. Jasně, jednou bych chtěla někoho milovat a mít s ním rodinu a být šťastná a nepoznat nevěru ale.. prostě na to nevěřím. Lidé se v tom vztahu mění a mají jiné ambice apod.. ale musím ti ten článek pochválit, je moc hezky napsaný.

13 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 27. července 2016 v 21:59 | Reagovat

Osobně nevěřím, že by pro každého z nás byl na světě přichystaný jenom jeden ideální protějšek. Ale jakmile potkáme někoho, kdo k nám pasuje, prostě z něj toho jediného uděláme. :) Ani se mi nezdá, že by vztahy byly jen o fyzické nebo jen o duševní stránce. Spíš je to tak, že jedna převažuje, ale s člověkem, který tě nepřitahuje, prostě chodit nezačneš, i kdyby byl milionovej.
My s žumem (to jako mým přítelem) to máme prímovní - jsme zároveň nejlepší kámoši, i když máme ve spoustě věcí rozdílné názory, prostě si rozumíme. :)

14 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 27. července 2016 v 23:23 | Reagovat

Ten článek je nádherný! :O
Nicméně já si nemyslím, že všechno by bylo tak růžové, ať už s tím pravým nebo levým, ono třeba není nutné být jako přes kopírák a ve všem si rozumět na 100%, ale umět udělat kompromis, aby oba byli spokojeni...

15 crazyjull crazyjull | Web | 28. července 2016 v 5:52 | Reagovat

Pojala jsi to zajímavým způsobem. Já jsem nikdy nepřemýšlela o tom pravém a o lásce. Asi je to tím, že já ani vlastně nikdy nechtěla mít nějaké vysvětlení, co to vlastně je. Jak to jde popsat. Mě stačí, když to cítím. Navíc láska podle mě nejsou jen vztahy mezi partnery, ale i přáteli a rodinou. Láska není něco, co by se dalo přesně definovat. Ale určitě s některými částmi, které jsi napsala, souhlasím. :)

16 KatkaInk KatkaInk | Web | 28. července 2016 v 10:14 | Reagovat

Verím na pravú lásku, našla som ju. S priateľom som už viac ako 5 rokov a neviem si to bez neho predstaviť - rovnako ako si napísala, nie všetky dni sú bezproblémové ale tak to má byť :)

17 Daisy Daisy | Web | 28. července 2016 v 10:57 | Reagovat

No, podle mě by se lidi měli vzájemně pochopit. Pak si nebudou nic vyčítat. Budou tolerovat, že ten druhý něco nesnese, nebudou to dělat a zase tnedruhý naopak. Kompromisy :)

18 Ter. Ter. | Web | 28. července 2016 v 12:35 | Reagovat

Já jsem beznadějný romantik. Můžu stokrát nadávat na romantické příběhy a po stoprvní stejně sáhnu po knížce od Nicolase Sparkse a začnu doufat, že někde něco takového čeká i na mě. Líbí se mi představa, že jsou spolu některé páry třeba šedesát let, i když to na první pohled zní trochu děsivě. Já na pravou lásku věřím. Ovšem s vírou v lidi je to trochu komplikovanější.

Skvělý článek!

19 Slečna P. Slečna P. | Web | 28. července 2016 v 16:11 | Reagovat

Nádherný článek. Taky jsem nenapravitelná romantička, takže můj názor by byl dost na nic, protože já prostě potřebuju, aby všechno dopadlo skvěle a aby všichni žili šťastně až do smrti. A aby si každý našel toho pravého, ale...vyjde to?

20 Ellí Ellí | Web | 28. července 2016 v 16:27 | Reagovat

Moc hezky napsáno, k zamyšlení :). Já na pravou lásku určitě věřím. Asi se jí nemusí podařit nalézt každému, ale ta šance tu určitě je. Příkladem pro mě je třeba moje babička s dědou, kteří spolu žijí už přes padesát let, dnes jsou oba staří, ale přesto je u nich doma ve vzduchu stále cítit skutečná láska, to, že se mají opravdově rádi a to, že se sobě navzájem neomrzeli, přestože spolu strávili téměř celý život. A to je podle mě opravdu krásné! :)

21 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 28. července 2016 v 18:15 | Reagovat

https://www.youtube.com/watch?v=yJL39PFjMXM hned jsem si na ní vzpoměla

22 cincina cincina | Web | 28. července 2016 v 20:16 | Reagovat

Nějaký ten vztah jsem už měla a řeknu ti, že to, co zažívám teď... je nejsilnější cit, který jsem v sobě kdy měla. Nejsem ve vztahu, ale miluju. A miluju hodně. Jsme kamarádi, rozumíme si, máme společné zájmy, témata... debatujeme spolu pořád, jsme jak v reálném tak i virtuálním kontaktu v podstatě pořád... a můžu s čistým svědomím říct, že lepšího člověka jsem v životě nepotkala.
Podle mě existuje láska na první pohled, kdy toho člověka vidíš a víš to. Vlastně to víš hned. Ale potom věřím i na lásku, která vzniká z dlouholetých přátelství:) Kdy jste nejdříve jenom kamarádi a pak si uvědomíte, že patříte k sobě. Já si to už uvědomila, takže čekám, kdy to dojde druhé straně no:DD

23 Lola-J Lola-J | Web | 28. července 2016 v 22:18 | Reagovat

Velmi zajímavé zamyšlení, já v pravou lásku věřím. Viděla jsem mnoho případů, naprostých opaků... lidí, mezi nimiž láska neexistuje a lidí, ze kterých jsem tu lásku cítila pokaždé, když jsem s nimi byla v kontaktu. ...Nevím, jak bych to definovala, ale ani se nad tím nechci nějak hlouběji zamýšlet. Prostě vidím, že se k sobě také chovají jinak, jsou velmi spokojení spolu i odděleně a vidím, že si opravdu rozumějí... :)

24 Džejní Džejní | Web | 30. července 2016 v 9:34 | Reagovat

obcas mam pocit, ze ani neviem, ci vobec verim na nieco take ako laska. ano, zrejme existuju ludia, ktori by ma mohli fyzicky pritahovat a aj by sme mali spolocne zaujmy, aj by som si toho cloveka vedela predstavit vedla seba... ale mam pocit, ze laska sa opisuje ako nieco velke a krasne, magicke, nadpozemske. proste mam pocit, ze na lasku nemam psychicku kapacitu :D
rozhodne neverim na to, ze by existoval iba jeden "pravy", s ktorym by potom clovek zostal az do konca zivota. je stastie, ze sa niekomu v zivote stane, ze natrafi na niekoho, s kym si rozumie, ale ak by napriklad zil niekde inde, tak by aj tam zrejme casom nasiel niekoho podobneho, mozno lepsieho. neviem, laska je podla mna zvlastna.

25 misa660 misa660 | Web | 30. července 2016 v 12:53 | Reagovat

Joo, kéž by to bylo jako ve filmech...Vždy, když někoho najdu, tak si myslím, že je to ten pravý, ale to je pouhá zamilovanost, která pak vyprchá a zbude velké nic. Nikdo není dokonalý, ale záleží, jestli ty maličkosti, které ti vadí přejdeš nebo ne. Když ano, tak pak je to ten pravý. Myslím si, že na každého pravá láska někde čeká. Tak snad jí všichni někdy najdeme :)

Moc hezký článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama